Smutná píseň o česači bavlny

Hromosvod

DSen se mi F7zdál, že Gnemoh' jsem už Adál,
Dhlava se mi F7točila Ga já se jen Asmál,
Hsmál jsem se F7životu, Gco jsem dosud Ažil,
Cjindy než Gve snu bych Ana něj nemysDlil.
DNarodil F7jsem se v Gzaprášenym Adomu,
Dnevim už F7kdy a Gani nevim Akomu,
Hsotva jsem se F7rozkoukal, Guž jsem šel na Apole,
Dčesal jsem F7bavlnu Gpořád v jednom AkoDle.
Tam na těch polích uvěřil jsem v Boha,
když poslali mě do školy a já z ní vzal roha,
utekl jsem do hor bez jídla a mapy,
za pár dnů mě našli šerifovi chlapi.
Odvedli mě dolů a tam mě krutě zbili,
musel jsem pak pracovat, dokud jsem měl síly,
spal jsem jen pár hodin a jed jsem jednou denně
a to bylo těžký, těžký zatraceně.
A tak jsem jednou v létě ukořistil pušku,
samotnýho šéfa vzal jsem si na mušku,
akce povedla se, zmizel jsem jim v lese,
jenže jsem moc stahanej a kůň mě sotva nese.
Usínám v sedle a hlava se mi točí,
šerif z mi stopy nespustí oči
a už vidím jezdce, jak se za mnou ženou
a pak vostrou kulku z pušky vypálenou.
Ještě cítím ránu a pak vidím záři,
malinkýho pána s úsměvem na tváři,
podává mi ruku, že mě tady vítá,
okolo něj krásnej bílej anděl lítá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:03.34+00:00
Výsledky hledání: